Angličtina pro mě nebyla vždycky procházka růžový sadem. Od smíchu nad výslovností, ale i jedniček na základní škole, přes středoškolské tápání, kdy jsem se v učebnicích a gramatice ztrácela, jsem si prošla vším, co možná teď prožíváš TY. Právě díky těmto “pádům” dnes přesně vím, jak tě z nich vytáhnout.

Zlom v mém případě přišel až s intenzivním studiem, zápalem a odvahou vyrazit do světa. Rok v pomaturitním kurzu a studium na univerzitě mi daly základy, ale až Erasmus v Německu a práce v Londýně mě naučily to nejdůležitější: angličtina není o učebnicích, nebo dokonalých poznámkách, ale o životě. I v londýnské kavárně jsem pochopila, že být součástí jiné kultury a mluvit (i s chybami) je víc než tisíc vyplněných cvičení. I když i ty mohou mít svůj význam.